Načítám...
Názory a úvahy

Jak to chodí na druhém a třetím konci světa? (srovnání studia na zahraničních univerzitách) – 2/2

Přečtěte si první díl článku

Asijská mentalita a týmové projekty

Zkoušky byly pro každého velmi důležité, protože cílem studentů je co nejlepší studijní průměr. Od toho se totiž odvíjí pracovní nabídky, přidělování kolejí, apod. Knihovny byly plné již měsíc před začátkem zkouškového a já si pořád říkal, co všichni blbnou? Studenti na NTU jsou poměrně aktivní. Ne ani tak na hodině, ale spíše v přípravách. Pravidelně diskutovali v oficiálních online fórech, studovali v knihovnách odbornou literaturu a na projektech si dávali hodně záležet. Dle mého pohledu až přehnaně. Cílem studentů bylo maximálně vyhovět zadání od vyučujícího a splnit ho na 120%.


Týmové projekty vyžadovali hodně sezení a tak to bylo časově velmi náročné. Osobně jsem (jako jediný) měl tendence modifikovat zadání za účelem lepšího a jasnějšího výsledku. Po dohodě s vyučujícím s tím nebyl problém. Dlouhé týmové diskuse o tom, co a jak by se mělo dělat, mě brzy přestaly bavit a chtěl jsem se setkávat zejména za účelem kompletace hotových dílčích řešení. Ve výsledku jsem shledal činnost členů týmu velmi neefektivní v poměru čas/výsledek. Myslím, že podobný projekt bychom na ČVUT zpracovali za pár dní s kvalitním výsledkem. V průběhu semestru jsem napsal na toto téma poměrně kritický článek. Vybral jsem z něj následující odstavec. Vzhledem k typické české mentalitě musím předem zmínit to, že cesta C se dá najít i bez porušování předpisů 🙂

„Pokud asiatovi nabidnes cestu A nebo B, tak si jednu vybere a pak se bude porad ptat jestli jde po spravne ceste a nezapomnel treba nekde odbocit nebo tak. Cech si najde novou cestu C (zkratku nebo rekneme lepsi cestu) a cesty A B necha byt. Vy vysledku je v cili mnohem rychleji a s mensim mnozstvi namahy.“

Studovat, Učit se nebo jen Chodit do školy … ?

V Singapuru se na NTU opravu STUDOVALO. Spousta času padlo na domácí přípravy a sledování příbuzných témat. Všichni se snažili dané problematice maximálně porozumět. Studenty jsem ale hodnotil jako velmi poctivé a nesmírně pracovité roboty, u kterých mi chyběla invence.)

V El Pasu se UČILO to, co říkaly učebnice. Mohu říct, že v USA funguje hodně věcí podle předepsané šablony a podobně jsem viděl způsob výchovy studentů.)

Na ČVUT se snažíme většinou najít nejjednodušší řešení, které splní alespoň minimální požadavky. I přes časté neCHOZENÍ DO ŠKOLY shledávám studenty kvalitní a prakticky zaměřené. Mohu říct, že jsem se v Singapuru učil, jak se má studovat.)

Hodnocení

Asi jste si všimli, že nejde jednoznačně říct co je lepší nebo horší. Já osobně mohu říct: „Je to jiné a záleží, co komu více vyhovuje“. Jsem rád, že jsem získal takovou zkušenost. Pro zpřehlednění přikládám následující srovnávací tabulku.

ČVUT – FEL UTEP (El Paso, USA) NTU (Singapore)
Pořadí univerzity v žebříčku podle topuniversities.com v roce 2010 400-450 Neuvedeno 74
Školné NE 900 USD = 16 000 CZK / předmět 1 000 SGD = 14 000 CZK / semestr
Náročnost studia Vysoká Nízká Vysoká
Náročnost zkoušek Vysoká Nízká Střední
Přednášky / Cvičení / Prosemináře Přednášky / Cvičení Cvičení Prosemináře
Typ výkladu na hodině Jednostranný výklad ze strany vyučujícího Výklad + diskuse nad příklady Konzultační / Diskusní
Aktuálnost studijních materiálů Původní materiály několikrát opakovaně aktualizované Ještě aktuální, pár let staré materiály Současné, velmi aktuální
Semestrální projekty Většinou individuální Většinou týmové Vždy týmové
Domácí příprava v semestru Minimální Domácí úkoly Intenzivní
Studenti navštěvují všechny výukové hodiny NE ANO ANO
Proaktivita studentů Nízká Střední Vysoká
Efektivita studentů Vysoká Střední Nízká
Školní kampus NE ANO ANO
Tabulka: Porovnání jednotlivých univerzit. Hodnotící škály nejsou normované, jsou založeny na osobním ohodnocení.

Studovat nebo pracovat (v Singapuru)?

V Singapuru je nespočet pracovních příležitostí. Po pár seminářích z úvodu semestru jsem začal dostávat emailové zprávy nabízející internship programy nebo otevřené pracovní pozice. Semináře se konaly v prostorách školy a byly pořádané zpravidla nějakou organizací, která zprostředkovávala tyto možnosti. Napojení na pracovní sektor bylo tedy přímo z prostor školy. Další zvyklostí bylo to, že studenti magisterských programů pracovali na plný úvazek a proto výuka probíhala většinou večer např. od 18h do 21:30. Na těchto hodinách jsem potkával lidi, kteří se danou problematikou v reálu zabývají a také oni přinášeli do hodin mnoho hodnotných informací a zkušeností.

Cestování (v JV Asii)

Singapur je velmi dobrým cestovním uzlem v jihovýchodní Asii. Pro cestování jsem využil zejména období před a po škole. V Indonésii na ostrově Jáva jsem navštívil buddhistický chrám Borobodur a hinduistický chrám Prambanan. Dále jsem strávil pár dní v Bangkoku a pak musím zmínit asi nejmonumentálnější památku JV Asie, kterou je chrámový komplex Angkor Wat v Kambodže. Zážitků je nepřeberné množství a těžko se o všech podrobně rozepisovat.

Až na těchto výjezdech člověk porozumí asijské mentalitě a pochopí spoustu drobností, které ve výsledku tvoří ucelený obraz o asijské kultuře. Šanci poznat pravou Asii budete mít tehdy, pokud se vyhnete turisticky populárním cílům. Poznáte, jak lidé pracují, aby si zajistili obživu, a zjistíte, že Asiati jsou velmi pracovití a kreativní. Je to v mnoha ohledech velmi inspirativní pokud srovnáte s životem v Evropě. Zjistíte, jak je nastaven vzdělávací systém, jak vypadá národnostní složení apod. V JV Asii obecně platí, že podnikavost místních obyvatel zastiňuje státní aparát (v Evropě tomu je bohužel naopak). Je zajímavé sledovat ekonomiky asijských zemí jako potenciál pro budování obchodních vztahů. Všimnete si také, jak několik náboženství může vedle sebe bezproblémově existovat. Asi největším kulturně-informačním přínosem byly dny strávené s průvodci. Ti se rozpovídali nejen o dané lokalitě a místních zvyklostech, ale také o jejich osobním životě. Třeba na Jávě náš průvodce zastavil skútr a „odskočil“ si do mešity na modlitbu… Po čtvrt hodině výlet zase pokračoval.

Asiati jsou velmi vstřícní a pokorní. I když se někdy stalo, že jsme každý mluvili různým jazykem, vždy jsme našli způsob jak se nějak domluvit. Závěrem mohu říct jen to, že je spousta věcí, které lze popsat nebo vysvětlit, ale Asii musí člověk zažít, aby ji pochopil.

 

Odkazy

  • Jako nejlepší zdroj informací o cestování doporučuji zakoupit tištěný průvodce Lonely Planet: www.lonelyplanet.com/
  • Dále stránku wikitravel.org
  • Zájemcům pak mohu zaslat odkaz na osobní blog a případně také poskytnout rady při cestách do JV Asie.

O autorovi

Mé jméno je Petr Vůjtěch. Pocházím z malého města v západních Čechách. Velmi aktivně sportuji. Na FELu studuji Softwarové inženýrství na oboru Výpočetní technika. Zajímám se o uplatnění IT v businessu. Říkám, že škola má mít přímé napojení do reálného světa, aby to o něčem bylo.

Kontakt: petr.vujtech@seznam.cz

Poděkování

Poděkování patří celému zahraničnímu oddělení rektorátu ČVUT. Musím zde zmínit, že ve srovnání s ostatními českými VŠ, má ČVUT má asi nejbohatší výběr co se týče studia v zahraničí. Dále poděkování patří společnosti Accenture a Nadaci pro rozvoj vzdělání.

Petr Vůjtěch
absolvent předmětů Corporate Performance Management, Informační systémy a procesní řízení

Podělte se s ostatními