Načítám...
Rozhovory

Jan Kočí – odpovědi na otázky bývalých stážistů (2/2)

V dnešním článku navážeme na první část rozhovoru s vedoucím CZM J. Kočím. V této části přinášíme odpovědi na zbylých 7 otázek, které jemu a P. Náplavovi položili bývalí stážisté. V příštím článku se můžete těšit na další z řady rozhovorů, tentokrát zástupcem CZM, P. Náplavou.

8)    Vést CZM, když víte, že “zaměstnáváte” studenty, kteří se zdrží možná semestr, možná dva, maximálně tři, a které je někdy obtížné udržet, musí být určitě náročné. Co vám dodává motivaci centrum vést?

Se stážisty v centru je to tak trochu jako s vlastními dětmi. Vychováváte je, pipláte se s nimi, a přestože víte, že jednou vyletí z hnízda, tak se na to stejně nikdy nemůžete připravit! Každému stážistovi se vždy snažíme dát maximální prostor k seberealizaci. Má možnost participovat na reálných projektech a většinou se stává „nepostradatelným“ členem týmu. Vše v příjemném a motivačním prostředí. Občas se ale stane, stejně jako jinde, že se sejdou okolnosti a stážista neplánovaně odejde. Na projektech, kde tento stážista participoval tak vznikne „díra“. V tento okamžik u mě převáží naše zodpovědnost vůči zákazníkovi a na odcházejícího stážistu asi dokáži být dost nepříjemný. Ten si ale musí uvědomit, že existují určitá pravidla a normy chování. Ale jak jsem psal v některé z předešlých odpovědí, nakonec převáží radost z toho, že dotyčný je na „trhu“ žádán a má úspěch! Z dlouhodobého hlediska jsou právě individuální úspěchy stážistů asi tou mojí největší motivací! Nakonec se stejně ukáže, že každý, ať chce nebo nechce, je více či méně nahraditelný. Svým odchodem navíc otevírá prostor pro další „čekatele“ a nové myšlenky. A i v tom je práce v akademickém prostředí odlišná. Spadnout do stereotypu se, když se nechce, v podstatě nedá.

9) Co vás na vedení CZM baví nejvíc?

Asi ta práce se studenty. Možná kolega Pavel Náplava to uvidí jinak, on je totiž primárně zodpovědný za výuku a tam je asi důvodů k radosti méně. Ale z mého pohledu, kdy garantuji realizaci projektů, je práce se studenty velká výzva! Sice je to někdy náročné z pohledu komunikace, akceptování pravidel, přijmutí osobní zodpovědnosti atd., ale přes tyto překážky si nemůžu kooperaci se studenty vynachválit. Na projektech hrají klíčovou roli a ve velké míře jsou oni hlavním realizátorem. Takže sečteno podtrženo, nejvíce mě naplňuje práce v mladém kolektivu, která vede k nějakému smysluplnému cíli.

10) Jak zpětně hodnotíte 5 let působení CZM?

Na tuto otázku jsem již odpověděl v rámci předešlých otázek. Ale kdybych to měl nějak zevrubně shrnout, tak první rok jsme hledali hlavně formu spolupráce a obsah naší činnosti. Druhý rok jsme se snažili vydefinovaný obsah naplnit (vytvářeli se náplně nových předmětů, realizovali jsme různé pilotní projekty, psali jsme grantové přihlášky, s Microsoftem jsme založili „Interoperability Lab“). Od třetího roku už se blížíme „rutinnímu“ provozu. A abych nezapomněl na klíčový milník CZM, ve třetím roce jsme založili s IBM společný projekt, UTEC (University Technology Exploration Center). Co se týká hodnocení, tak objektivně hodnotit by měli asi jiní (management fakulty, stážisté, zákazníci). Ale z mého pohledu převládá spokojenost. Vizi centra absolutně věřím. Kdybych pochyboval, tak to nedělám! Je samozřejmě stále co vylepšovat, ale to je nikdy nekončící proces!

11) Jak dobíjíte energii do práce? Jaké jsou vaše zdroje inspirace?

Obávám se, že moje odpověď na tuto otázku moc inspirující nebude. Samozřejmě to je v první řadě rodina. I když musím přiznat, že jak moje děti dospívají, tak se jejich zájem postupně přesouvá od rodičů ke kamarádům a rodiče už tolik k životu nepotřebují. Dalším zdrojem energie je u mne sport. Na stará kolena jsem začal hrát znova fotbal. Déle hraji aktivně futsal, bembajs, tenis. Občas zajdu do divadla, kina, na koncert. Bohužel poslední dobou spíše výjimečně. Sám pociťuji, že se ze mne stává kulturní „barbar“.

12) Kdybyste mohli mávnutím kouzelného proutku změnit na CZM jednu věc, co by to bylo?

Kdybych tím kouzelným proutkem mohl máchnout jen jedinkrát, asi bych ho použil na přání mimo CZM. V CZM bych asi nic zásadního neměnil, ale určitě bylo velkou chybou, že jsem nedodělal doktorát, čímž jsem „zabil“ svoji akademickou karieru. Dále jako svůj velký nedostatek vnímám, že neumím naslouchat jiným názorům. To je pro dobrého vedoucího naprosto nezbytná vlastnost. Snažím se na tom pracovat, ale jak se říká „starého kozla novým kouskům nenaučíš“! Takže suma sumárum: kdybych uměl cestovat v čase, tak bych asi věnoval více úsilí své disertační práci, a kdybych zvládal „autopsychologii“, tak budu senzitivnější k názoru druhých.

13) Na co jste v CZM nejvíce hrdí?

Tak to je těžká otázka :D. Ale asi to, že jsme těch 5 let přežili a stále existujeme. Dále jsem rád, že jsme za celou našeho působení neudělali žádný velký průšvih, žádnou podpásovku a že se mohu podívat komukoli přímo do očí. Své studenty a stážisty se snažíme vždy vést k solidnosti a férovosti a snad se nám to alespoň trochu daří.

14) Jaké tři doporučení byste dali studentům, co se chtějí pohybovat na hranici IT a businessu?

a) Máte-li nějaký „sen“, nápad nebo vnuknutí, tak za ním hned běžte a neodkládejte to. Je lepší se o něco pokusit, než si celý život vyčítat, že se o to člověk nikdy nepokusil.

b) Když máte dotaz, nejasnost, nebo se jen nedokážete nad něčím rozhodnout a týká se to IT nebo businessu, tak přijďte za námi do CZM. Když to bude v našich silách, rádi Vám pomůžeme.

c) Třetí moudro si vypůjčím od jednoho z našich stážistů, který jej získal jako radu na přijímacím pohovoru u McKinsey:
„Když se chceš profilovat v nějaké oblasti (C++, J2EE, procesní řízení), tak hledej práci v takové firmě, které má tuto činnost jako hlavní náplň, protože když budeš například dělat „procesáka“ v bance, tak ti bude šéfovat bankéř a nikoliv schopný procesní analytik!“

Závěrem děkuji za zaslané dotazy. Všem v CZM ale i komunitě kolem CZM přeji hodně profesních a osobních úspěchů! A závěrem mám jedno přání: „Buďte s námi trpěliví. Taky jsme jen lidi a máme svoje mouchy!“

Jan Kočí

Podělte se s ostatními
Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *