Načítám...
Názory a úvahy

Diplomka roku aneb jak „ulovit“ (motivovat) studenty?

Získat absolventy, zvláště technických nebo speciálně zaměřených škol, není jednoduché. Poptávka po kvalitních zaměstnancích, i přes probíhající krizi, roste. Studentů ubývá a, co si budeme povídat, těch dobrých je málo. A tak firmy vymýšlejí různé způsoby, jak se k těmto studentům dostat co nejdřív. Nejlépe v době, kdy již něco umí, ale pořád jsou dostatečně tvární, flexibilní a nároky jsou malé. A samozřejmě než je „vyfoukne“ konkurence.

Metody jsou různé. Od jednoduchého vypisování různých prací, projektů a soutěží, přes vyzvané přednášky až třeba po vedení a garantování výuky celého předmětu. Z mého pohledu je to zajímavé, nicméně trochu postrádám koncepci. Je správné se zaměřovat jen na studenty? Nebylo by výhodné také zapojit a motivovat zaměstnance? Já osobně si myslím, že cesta mimo vyučující je slepá a neefektivní. Kolik různých inzerátů, které visí na klasických nebo webových nástěnkách je bez odezvy? To jsou opravdu firmy tak naivní? I sami studenti říkají, že dobrá retence a osobní kontakt jsou pro ně nejlepší.

 

Některé firmy si to konečně začaly uvědomovat a do motivace zahrnují i vyučující. Například proto, že ti jim mohou pomoci studenty „předškolit“ nebo alespoň vybrat ty, kteří se jim budou hodit. A to při současném snižování nákladů není zanedbatelná částka. Jednou z akci, která se touto cestou také pomalu vydává, je soutěž diplomka roku (vyhlašovatele společnosti Abra). Osobně bych jí nevěnoval větší pozornost, kdybych nebyl v kontaktu s několika zástupci, kteří mě přesvědčili, abych to zkusil a zapojil několik studentů. A jelikož mě to nemuselo stát mnoho sil, tak jsem si řekl, že to zkusím. Vybral jsem celkem 4 práce, z nichž se přihlásili nakonec jen 3 studenti. Když jsem je oslovil, tak o soutěži nikdo nevěděl. A přitom akce je docela dost propagovaná a naši studenti se jí úspěšně účastní. Nakonec, asi k největšímu překvapení samotného studenta, jeden z těch třech uspěl a vyhrál. Zajímavé je, že v tomto případě jsem byl jen oponentem práce a v podstatě na celé práci nemám téměř žádný podíl. Na druhou stranu, nedocenitelné určitě je, že jsem studenta na soutěž nasměroval. A jsme zpět na začátku. Nesvědčí tento konkrétní příklad o tom, jak by to mohlo fungovat a nestálo by za to motivovat více i vyučující? Někdy stačí jen málo.

Na závěr nezbývá než pogratulovat bakaláři Filipovi Štěpánkovi a jeho vedoucímu Radkovi Dobiášovi k dobře odvedené práci a úspěchu. Filipovi děkuji za to, že na mě „nezapomněl“ a po návratu z vyhlášení mě o svém úspěchu informoval. I to je pro nás, vyučující, motivací pro naši další práci. Pro další informace se můžete podívat také na adresu akce http://www.diplomovaprace.cz/ a přečíst rozhovor s Filipem ihned po vyhlášení soutěže, který je součástí tiskové zprávy.

Pavel Náplava

Vzkaz Filipa Štěpánka, vítěze soutěže Diplomka roku

Před návrhem Ing. Náplavy o přihlášení své bakalářské práce do soutěže jsem nikdy předtím o účasti v „Diplomce roku“ neuvažoval. Soutěž jsem znal jenom podle názvu a myslel jsem si, že jde o akci, která by těžko mohla být určena pro studenty jako jsem já – navíc bakalářské etapy. Najít vedoucího a zajímavé téma závěrečné práce pro mě bylo obtížné a najít oponenta ještě obtížnější. Nakonec však vše dopadlo tak, že jsem měl práci, která mě bavila a oponenta, který měl přehled o mimoškolním dění a chuť přihlásit mě do soutěže. Jsem rád, že jsem se práci nevěnoval tak intenzivně jenom kvůli desetiminutové prezentaci u státnic, ale že dokázala být úspěšná i jinde.

Pokud si myslíte, že byste to mohli zkusit, není co řešit – stačí pouze vyplnit přihlášku.

Bc. Filip Štěpánek

Podělte se s ostatními