Jak jsem dřive napsal v jednom starším příspěvku o studentské soutěži „Diplomka roku„, studenti byli, jsou a vždy budou centrem zájmu komerčních firem. Ať již jako potenciálně levný zdroj kvalitní práce v rámci studia nebo jako kmenoví zaměstnanci. Cesta k nim není lehká a zaujmout se dá různými způsoby. V tomto dnešním příspěvku bych se rád podíval na studentské soutěže.
Diplomka roku patří mezi vcelku známé. A to i přesto, že jednu dobu to vypadalo, že diplomku roku vypisuje každá firma a firemní kreativita směrem k oslovování studentů dosáhla kritického bodu. Samozřejmě myslím bodu mrazu. Nakonec přežily, stejně jako v přírodě, jen ti nejsilnější a především ti, co to mysleli vážně. Kromě této soutěže existuje také celá řada dalších, které jsou někdy více, někdy méně zajímavé. V každém případě mají studenti možnost zkusit si uplatnit své schopnosti a znalosti v praxi, přičichnout k jinému prostředí, někdy zkusit týmovou spolupráci a především možnost srovnat se s jinými studenty. Nejen ze stejné školy. Pro firmy je to pak možnost se dostat k zajímavým studentům, prověřit si jejich schopnosti a někdy i nechat vyřešit drobné problémy, které nechce ve firmě nikdo dělat nebo na ně není čas.
Zajímavé je, že tyto soutěže nemají, zvláště v prostředí ČVUT (nejen FELu), velkou odezvu. Ze zkušenosti vidím, že studenti o soutěžích často neví, nemají důvod se jich účastnit (nemotivují je) anebo se prostě bojí, že by si udělali ostudu. Přitom to může být přesně naopak. Je lepší a přínosnější si udělal ostudu nebo „natlouct nos“ v rámci soutěže, kde o „nic“ nejde, než v praxi, kde to opravdu bolí. Například proto, že u těch kvalitnějších dostanou účastníci zpětnou vazbu a poučení do života. V praxi je to horší. Nedej bože pak při vlastním podnikání. Proto se soutěží většinou účastní jen ti zvídavější, kreativnější a zkušenější studenti, kteří vědí co chtějí a proč to chtějí. Často mají zkušenost ze studia v zahraniční nebo alespoň krátkého studijního pobytu. A neúspěch je neodrazuje, ale naopak motivuje pro další soutěžení. Stejně jako v životě.
My u nás v centru máme štěstí, že je mezi námi Ondra Kubera, který patří do skupiny aktivnějších studentů a díky němu jsme mohli o dění v oblasti soutěží, jejich organizaci a způsobu přístupu firem ke studentům získat přehled. Kéž bychom měli takových studentů víc a firmy vypisovaly více zajímavých soutěží, do kterých bychom se mohli zapojit i my vyučující:-)
Mezi zajímavé soutěže, ke kterým jsme měli díky Ondrovi možnost „přičichnout“, byla soutěž společnosti Accenture, zaměřená na to jak zaujmout zájemce o práci v IT. Samotné téma je zajímavé i pro nás, protože my tu cestu hledáme také. A k tomu se ještě snažíme najít cestu k firmám a navázat spolupráci. A to tak, že nejen dostanou přístup ke studentům, ale také přispějí k tomu co děláme. Abychom nebyli jen takovou levnou personální agenturou, na kterou navíc všichni nadávají, že produkuje nekvalitní studenty a učí je zastaralé věci. I tak to bohužel funguje. Firmy totiž často nechápou, proč to po nich chceme. Proto jsem byl zvědavý, jaké projekty se přihlásí, co studenti navrhnou a co a proč firma Accenture vyhlásí za vítězný projekt.
My jsme Ondru za tu dobu, co u nás působí zřejmě nakazili natolik, že svůj projekt orientoval směrem k většímu zapojení vyučujících, protože ti mohou cestu ke studentům a jejich motivaci výrazným způsobem ovlivnit. Na jeho projekt se můžete sami podívat a posoudit, jak je zajímavý. Nakonec skončil na druhém místě za projektem Marka Boušky, který je mimochodem také studentem FELu (přečtěte si rozhovor v zajímavém časise Euro Campus). Ten ve svém projektu nabídl celou řadu způsobů oslovení studentů. Zajímavý byl také třetí projekt studentů z UTB Zlín, který byl orientován podobně jako ten Markův na oslovení studentů. Holt my vyučující nejsme pořád důležití. Všichni byli za své úsilí po zásluze ocenění a měli možnost podívat se do „Tančícího domu„. A co to úsilí znamenalo? Zamyslet se nad tím, co by mě jako studenta a jiné studenty oslovilo, dát to do prezentace, která bude obsahovat jak vlastní myšlenku, tak i alespoň základní business plán a způsob realizace. Což vlastně není nic jiného, než to, co by měl každý, kdo chce realizovat své sny, alespoň trochu umět. Takže nic těžkého. Ale zřejmě z toho jde strach.
Problémů, které v samotné soutěži vidím, je několik. První z nich je, že o soutěži je třeba se dozvědět. V našem případě byla náhoda, že jsme o soutěži zaslechli od jednoho studenta, který s námi spolupracuje. A to je zřejmě obecný problém, proč se soutěží neúčastní více studentů. S tím souvisí i malé propojení s vyučujícími, kteří by mohli v organizaci a zapojení pomoct. Zrovna u této konkrétní soutěže je pro mě a naše centrum škoda, že jsme se třeba formou oponentury nebo diskuse nemohli do hodnocení projektů zapojit. Obávám se totiž, že vypsáním soutěže si někdo jen udělal čárku v oblasti spolupráce se studenty anebo se zase budou izolovaně vymýšlet metody, které jsou již přežité a neúčinné. Uvidíme. Třeba se mýlím.
Pozitivem, které si ze soutěže bereme je, že jsme se o oblast studentských soutěží začali více zajímat. Proč? Jednak si můžeme ověřit, jak se firmy ke studentům staví. Pak je to možnost jak se dostat do kontaktu s aktivními a pracovitými studenty. V neposlední řadě pak také rozšíření našich aktivit o podporu studentů při zapojování do těchto akcí, aby až jednou budou ve firmách přemýšlet o vazbě na akademické prostředí, tak si vzpomněli na nás a to, že podobně jako jsme pomohli my jim, tak třeba pomohou zase oni nám. Možná jsem v tom idealista, ale zkušenosti z praxe ukazují, že toto by mohla být správná cesta. Potěší také to, že v řadách našich studentů je celá řada účastníků těchto soutěží, z nichž někteří jsou úspěšní a kteří se, doufejme, dříve nebo později dostanou do našich rukou:-) Nejsme s tou kvalitou našich studentů tedy zase takšpatně, jak by to mohlo po přečtení některých novin vypadat.
A jak to celé uzavřít? Nebojte se do podobných akcí zapojovat. Ztratit není co, lze jen získat. Soutěží je celá řada. Některé jsou zřejmě jen jednorázové (jako tato soutěž Accenture), jiné opakující se (Econtech, KPMG, Global Management Challenge). Většinou si stačí sednout k internetu a nalezení nějaké soutěže je otázkou chvilky. Pokud nad tím přemýšlíte, nejste si jisti co soutěžení obnáší a chtěli rádi byste se na to někoho zeptali, přijďte na naši akci „Studovat nebo pracovat“ v rámci které bude možnost se potkat a podiskutovat se studenty, kteří se podobných soutěží již zúčastnili. Připravujeme ji opět na začátek zimního semestru. Tímto vás na akci zveme. Detaily se brzy objeví na našem facebooku a v kakendáři fakultních akcí. No a pokud jste se nějaké soutěže již zúčastnili a máte chuť o tom napsat krátký příspěvek na náš blog, kde byste se podělili o své zkušenosti, neváhejte nás kontaktovat. Rádi vás zapojíme. Stejně tak vítáme jakýkoliv zajímavý podnět, o kterém nám můžete napsat nebo jej můžeme prodiskutovat na setkání. Hezký den.
Pavel Náplava
Podělte se s ostatními
Jan Dvořák
Musím naprosto souhlasit, že i z mého pohledu jsou soutěže organizované pro studenty zajímavou zkušeností a to hned z několika důvodů. Jednak je to možnost řešit většinou nějaký reálný problém, ke kterým se při studiu občas člověk téměř ani nedostane, pak je to u mnoha soutěží možnost práce v týmu (od jeho vytvoření, rozdělení rolí, komunikace atd), člověk se naučí přijímat rozhodnutí a dobře je zdůvodňovat a např. ze soutěže od firmy McKinsey si já osobně odnáším zkušenost s jejich procesem náboru studentů, který je totožný s tím, který používají pro výběr svých zaměstnanců, což se již brzy může velice hodit.
S tím, že studenti FEL (ČVUT) o soutěžích neví nebo je nezajímají, se dá polemizovat. Já mám ve svém okolí několik kolegů, se kterými soutěže již cca. 3. rok cíleně vyhledáváme a v současné době máme již na podzim vymyšleno hned několik soutěží, kterých se chceme účastnit. Je ovšem otázkou, zda nejsme náhodou výjimkou v rámci FEL, to neumím dobře posoudit.
Pavel Náplava
Děkuji za reakci k příspěvku. Ad 1. myslím si, že jste v tomto směru ti aktivnější. Možná by nebylo nezajímavé se zamyslet nad tím a napsat ostatním, jak jste k tomu, že soutěže aktivně vyhledáváte, Vy a Vaši kolegové došli. Nějak to začít muselo. Ad 2. a s tím souvisí, kde jste vlasntě informace začali hledat? Udělat takovýto web mně připadá jako zajímavý nápad, nicméně mě ale hned napadá, že to není jen o webu, ale také o propagaci a především motivaci, aby byl web plněn a využíván. Jako odstrašující případ mohou sloužit weby, kam se můžou registrovat zájemci ať s nabídkou nebo naopak poptávkou. Pokud za tím nestojí pevný plán s jasným cílem a neudržuje se, tak velmi rychle „“umírá““ a bohužel degraduje další podobné nápady.
P. Náplava
Jan Dvořák
Mohu se ve chvílích volna zamyslet nad tím, co byl ten prvotní impulz a co mě k tomu vedlo, protože teď už je to pro mě naprosto samozřejmé. Pokud si na něco vzpomenu, můžu sepsat pár řádek, ale slíbit nic nemůžu, ja se soutěžemi začal ještě dlouho před VŠ a na univerzitě jsem v tom jen pokračoval, ale aspoň otestuji svoji paměť a případně se Vám ozvu.