V několika následujících týdnech bychom rádi navázali na sérii článků, které se týkaly pomyslných rozhovorů s dřívějšími stážisty a současnými pracovníky Centra znalostního managementu (CZM) a které si můžete dodatečně přečíst, pokud jste k tomuto kroku neměli doposud příležitost. Tímto článkem přecházíme od rozhovorů k odborným tématům a jako první jsme vybrali oblast časového plánování při projektovém řízení. Za autora byl zvolen Lukáš Cimpl, který získal zkušenosti s projektovým managementem např. při ročním působení ve vedení fotbalového oddílu či v projektu Strategie rozvoje ICT na FEL ČVUT v rámci stáže v CZM.
Murphyho zákon: „Pravděpodobnost, že se stane něco vysoce nepravděpodobného, je vždy vyšší než nám ukazují statistické výpočty.“
Pomocí informací obsažených ve zmíněné sérii provedu čtenáře základními aspekty času, který hraje důležitou roli v celém životním cyklu projektu. Podle normy ČSN/ISO 10 006 je projekt „jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení předem stanoveného cíle, který vyhovuje specifikovaným požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji.“ Jinými slovy se snažíme minimalizovat čas a náklady spojené s konkrétním projektem, abychom s pomocí dostupných zdrojů dosáhli maximálních výsledků, o čemž hovoří tzv. trojimperativ projektu (viz obrázek 1). Strany pomyslného trojúhelníka spolu úzce souvisejí.
Čas plyne svým pozvolným tempem a žije svým vlastním životem. Kroky učiněné v jeden okamžik již obvykle nelze vrátit zpět. V běžném životě neexistuje tlačítko „load“, které by nám pomohlo nepřesné postupy a chybná rozhodnutí neuskutečnit a situace řešit odlišným způsobem než při dřívějším pokusu, či pokusech. Postačuje jediná nesprávná volba a následky mohou být nedozírné – např. pokuty v mnohaciferných řádech, které mohou ve svém důsledku vést od postihu pro zaměstnance až po krach celé společnosti. Neprostorové lineární kontinuum, které v prosté a všední mluvě označujeme pojmem čas, nemůžeme za žádných okolností brát na lehkou váhu, považovat za veličinu, jež má na výsledek projektu pouze minoritní vliv. Právě naopak.
V dalších dílech představovaného seriálu seznámím čtenáře s významy pojmů, mezi které patří např. časová rezerva, kritická cesta, síťová analýza (MPM, CPM, PERT…), síťový graf, časové ohodnocení, Ganttův graf/diagram, ale rovněž mnohými dalšími. Nezapomenu také na jejich možné konkrétní využití při řízení projektu. Důraz budu klást jak na teoretické, tak na praktické aspekty. Kromě čtení suchého textu se můžete těšit na zpříjemnění v podobě relevantních Murphyho zákonů, osobních best practice a v neposlední řadě již zmíněné praktické ukázky. V následující epizodě, která spatří světlo světa na našem blogu přibližně za týden, se zastavím nad pojmem časová rezerva, jejím obecným rozdělením a hlavním významem.
Best practice: „Pokud se díváme na projektový management z pozice fotbalového funkcionáře (či libovolného fotbalového stakeholdera), nemůžeme si nevšimnout počtu oddílů, které nejenom v českém prostředí kopané vyrostli díky obrovské finanční podpoře bohatého sponzora a to bez propracované časové koncepce. Jak rychle se klubům podařilo zažít svou chvíli slávy, tak rychle přišel pád po odchodu dotyčného sponzora. Trojimperativ projektu musíme chápat jako celek, v opačném případě se nám ignorování libovolné jeho části vrátí v průběhu projektu i s úroky.“
Lukáš Cimpl