Květen jsem měl až do letošního roku vždy spojený se dvěma událostmi. První z nich je konec semestru a tudíž neskutečné množství práce s korekcemi bakalářských/diplomových prací a dotlačení studentů k jejich dokončení. Druhou z nich pak byla příjemná účast na konferenci o projektovém řízení ve Zlíně. Vždycky jsem si tam příjemně odpočinul a nabral spoustu jak energie, tak i nápadů do dalšího semestru.
Letos jsem konferenci poprvé vynechal. S ohledem na množství práce, které se na mě sesypalo a také na první pohled o něco méně zajímavý program konference jsem se rozhodl, že letos dám po delší době přednost práci. Respektivě tomu, že v době jejího konání budu věnovat čas studentům a poohlídnu se po nějaké jiné akci. A to i přesto, že již při příjezdu do Zlína na mě vždy padla příjemná baťovská atmosféra a se známými jsem si na večírku výborně popovídal. Možná k tomu letos přispělo i to počasí.
Když jsem přemýšlel, čím konferenci nahradím, tak mě primárně napadla účast na pravidelném TEDxu, který se bude konat v druhé polovině června. Vzhledem k loňským špatným zkušenostem jsem ale letos dost zvažoval, zda je pro mě ještě zajímavé jít si poslechnout zajímavé řečníky, podívat se na styl jejich prezentace a mít možnost si s nimi popovídat. Zvláště s ohledem na fakt, že v loňském roce jsem spíše než řečníky naštvaně „hladový“ sledoval nenaplněné a zbytečně přehnané ambice pořadatelů. Nakonec jsem se ale zlomil k tomu, že se akce přece jen zúčastním. Řečníci vypadají zajímavě a také divadlo Hybernia slibuje důstojnější a networkingu vstřícnější atmosféru, než byla hala Folimanka v loňském roce. Uvidíme. Nicméně pořád to ještě nebyla plná náhrada konference ve Zlíně, a tak jsem přemýšlel, čím dalším a jiným ji nahradím.
Vhod mi proto přišla nabídka studentské konference PMCON, jejímž partnerem se stalo naše centrum. Orientací na projektové řízení a svým charakterem studentské akce je přesně tím, co mi letos uniklo ve Zlíně. Právě tam mě vždy studentské aktivity a realizované projekty fascinovaly. Studenti měli na starosti v podstatě vše od shánění peněz až po samotnou realizaci a škola jim poskytla pouze záštitu. A pravda, někdy i musela žehlit vzniklé průšvihy 🙂 U nás ale něco podobného postrádám.
Druhá věc, která mě k účasti motivuje, jsou právě dokončované bakalářské (diplomové) práce, nebo v loňském semestru dokončené semestrální projekty. Hodně studentů volá po lepším a vyšším vzdělání v oblasti projektového řízení. Stejně tak by rádi ze školy odcházeli s určitými pracovními zkušenostmi. Jak ale ukazuje moje zkušenost, ať studentům řeknu cokoliv, nikdy tomu nevěnují tak velkou pozornost, jako když to řekne nějaký externista. Byť by to někdy byla sebevětší hloupost. Stejně tak se mi zdá, že ani speciálně orientované předměty nejsou tím pravým, co by studenti očekávali a co bych já jako vyučující chtěl od studentů při práci na projektech vidět. Je to takový zamotaný kruh. Potvrzením pro mě opět bylo, že velká část bakalářských a diplomových prací byla i letos dokončena s obrovským úsilím na poslední chvíli. A to i přesto, že jsem po studentech chtěl na začátku plán a průběžnou práci s ním.
Holt, je to dáno nezkušeností. Jenomže kde je při studiu získat? Nechat se zaměstnat? Možná ano, ale nebude tím trpět škola? Jak překonat bariéru požadavku na praxi? Velmi těžko. Takže studentské projekty a soutěže? Určitě ano, ale které si vybrat? A co stážový program? Konec konců ať už jde o naše centrum nebo IBM, mnoho studentů si takovou zkušenost nadmíru pochvaluje. Jednou z možností je ale také začít se angažovat v některém ze studentských spolků a podílet se na jeho činnostech, účastnit se jeho akcí a vytvářet si síť kontaktů a zkušeností.
A přesně v tom vidím účel a náplň jak konference PMCOM, tak i případné zapojení se do klubu projektového řízení. Myslím si, že účastí na konferenci, která se koná již 3. 6. v areálu Zemědělské univerzity se dá jen získat. Ať již jen samotným posloucháním přednášejících a nasáváním zkušeností nebo intenzivním networkingem po skončení přednášek. Je škoda, že se akce nekoná v průběhu podzimního semestru, abych na ni mohl nasměrovat své studenty k načerpání zkušeností a pochopili, co po nich během výuky vlastně chci. Na druhou stranu ale nikdy není pozdě se nechat poučit a poslechnout si někoho, kdo má za sebou celou řadu zkušeností. Já mohu účast jen doporučit. Třeba proto, že některé z řečníků jsem měl možnost vidět a vím, že dokáží zaujmout. Jestli se sám zúčastním zatím stoprocentně nevím (možná budu u státnic), ale určitě na konferenci vyšlu několik „špionů“, aby mě informovali o jejím průběhu a obsahu. Každá zkušenost a znalost se hodí. Úspěšným projektům zdar.
Pavel Náplava
Holis
Díky za report.