Minulou středu proběhl první z řady námi chystaných workshopů, tentokrát na téma konzultační dovednosti. Pod vedením pana Josefa Dočkala ze společnosti Telefonica se studenti snažili dle předložených zadání odhalit jádro problému a navrhnout vhodné řešení skrze simulovanou konzultaci s klientem. Získali tak nejen zpětnou vazbu na proběhlou komunikaci, ale také obecná doporučení o analýze a designu. Jak to dopadlo se dozvíte v dnešním článku.
Začnu však od začátku a řeknu nejprve pár slov k tomu, proč jsme se rozhodli workshop uspořádat a co tomu předcházelo. Začátek semestru se blížil mílovými kroky a my znovu přemýšleli, co zajímavého můžeme studentům v letošním roce přinést. Chtěli jsme něco praktického a netradičního. Aby je to posunulo dál a mohli si odnést zkušenost, na kterou budou rádi vzpomínat. Konec konců, pomáhat studentům se rozvíjet v tom, co je zajímá a baví, je součástí našeho poslání. Ale co je tím pro ně zajímavým a zábavným?
Jednou z možností bylo rozšířit náplň naší výuky. Přesto jsem si říkal, že semináře jsou oproti výuce v zásadě výjimečnou událostí a měli bychom je částečně směřovat k něčemu netradičnímu. K tématům, které jsou nové i pro nás a zároveň naše studenty zaujmou a obohatí. Brzo jsem si však uvědomil, že najít něco takového není zdaleka tak jednoduché. Že musím nejprve zjistit, co od nás studenti očekávají, co je baví a co jim můžeme nabídnout. A teprve poté hledat způsob, jak jim to přinést.
Protentokrát jsme se tedy rozhodli zacílit na oblast nám nejbližší. Na něco, co je průnikem našich stáží, výuky i výzkumu. Téma, které propojuje business i technologie a je nedílnou součástí procesního řízení. A tak začala vznikat koncepce workshopů na konzultační dovednosti, couching a vyjadřování.
Brzo jsme se pustili do příprav materiálů, plánování a kontaktování partnerů s pevnou vírou, že se zase o kousek víc přiblížíme studentům a umožníme jim zapojit se do našich aktivit. Jako lektora pro první workshop konzultačních dovedností mi pan Náplava doporučil pana Josefa Dočkala ze společnosti Telefonica:
„Volba J. Dočkala byla pro mě při přemýšlení o náplni workshopů od začátku jasná. Znám jej jako osobu, která má studentům co říct a hlavně má v sobě něco, co jim efektivně a na vlastní kůži umožní prožít reálné situace, se kterou se během studia téměř nepotkají. Dřívější zkušenosti potvrzovaly, že přesně toto studenti potřebují a oceňují.“
Ing. Pavel Náplava
Hned první pozitivní zprávou byl fakt, že plánovanou kapacitu se nám podařilo zaplnit už dva dny od ohlášení a ještě několik dnů poté se nám hlásili další a další náhradníci. Co bylo zpočátku jen na papíře, se prokázalo i v praxi a na samotný workshop nakonec dorazilo úctyhodných 14 studentů.
Vzhledem k tomu, že pan Náplava byl zaneprázdněn konzultacemi závěrečných prací a nemohl se zúčastnit, role moderátora padla na mě a přestože nejsem zdaleka tak dobrý řečník, nakonec jsem nic zásadního nezapomněl a po krátkém úvodním slovu jsme mohli směle začít.
Jak tedy samotný workshop probíhal? Studenti se rozdělili do dvoučlenných týmů, obdrželi jedno ze sedmi připravených zadání a následně si jeden po druhém prožili svých patnáct minut slávy u stolu s panem Dočkalem.
Zadání byly velmi stručné a představovaly vždy jeden z typických obchodních problémů (poklesly nám prodeje, zákazníci jsou nespokojení), přičemž úkolem studentů bylo v daném čase skrze rozhovor odhalit podstatu problému, zjistit klíčové informace a navrhnout přijatelné řešení. Každá skupina dostala maximálně 15 minut na splnění svého cíle a na závěr obdržela řadu doporučení na základě proběhlé komunikace.
Hned první skupina ukázala, že taková konzultace není žádná procházka růžovým sadem a že občas může být pěkně stresující a nepříjemná. Nikdo se však naštěstí nezalekl a akce probíhala podle plánu. Čas ubíhal v uvolněné a veselé atmosféře a hlavní cíl workshopu – vyzkoušet si jaké to vlastně je, se podařilo splnit na výbornou.
Doporučení, které zaznívaly, často uhodily hřebíček na hlavičku. Pozor na úroveň detailu, je nutné diskuzi zarámovat a nezabíhat do nepodstatných drobností. Neustále řiďte očekávání. Ujistěte se, že obě strany chápou, proč jste tady, a čeho chcete dosáhnout. Potvrzujte si fakta, dávejte si pozor na domněnky, ověřte si skutečný dopad problému. Byť takto mohou znít poněkud vytržené z kontextu a nelze je brát doslova.
Když „horkým křeslem“ prošla i poslední skupinka studentů, přistoupili jsme k poslednímu bodu programu, kdy se pan Dočkal rozpovídal trochu obecněji a zavzpomínal také na své vlastní začátky a zkušenosti. Poznamenal například, že při návrhu vhodného řešení je nutné dbát na emoční vztah s klientem, nestavět mezi něj zbytečné bariéry a snažit se o přirozenou komunikaci se zákazníkem (zúčastnění jistě pamatují také vtipnou narážku na video, jak by Microsoft zabalil iPod). Při pohledu na zaujaté studenty mě pak hned napadlo, že na tohle téma bude vhodné navázat v jednom z dalších workshopů.
A co na to studenti? Zpětná vazba byla velmi pozitivní. Po všech přípravách, starostech a vložené energii bylo příjemné sledovat, jak studenti odcházejí naplněni netradičním zážitkem.
„Líbil se mi „herecký výkon“ a autentičnost projevu pana Dočkala, choval se opravdu jako pravý nepříjemný zákazník, kterého je třeba dostat na svou stranu.“
Jan Čech, student ČVUT FIT
„Workshop byl pro mě zajímavý. Zjistila jsem, jak lépe strukturovat jednání a že definovat rozsah problému není tak jednoduché, jak jsem si myslela.“
Tereza Janoutová, studentka VŠE FIS
„Z osobního hlediska pro mě nebyl worskhop až tak moc přínosný, neboť v oblasti konzultování už nejsem úplným nováčkem. Nejvíce si však cením toho, že se pan Dočkal nebál zdiskreditování konzultantů, aby jim mohl následně poskytnout zpětnou vazbu, jak těmto situacím předcházet.“
Radek Hronza, student ČVUT FEL
Osobně věřím, že jsme se studenty navázali zase o něco bližší vztah a lépe jsme poznali své možnosti. Řada studentů byla také velmi zvídavých a z publika zaznívaly zajímavé dotazy, čehož si nesmírně ceníme.
Za sebe jsem se naučil spoustu zajímavého nejen o analýze a designu, ale také o sobě samotném. Přestože v organizování vzdělávacích akcí už mám něco za sebou, v Centru znalostního managementu jsem podobnou událost pořádal poprvé a záhy jsem tak narazil na to, že univerzitní půda se od konferencí pro širokou veřejnost v mnohém liší.
Odpadají sice tradiční starosti se zařizováním prostorů a díky partnerům našeho centra je domlouvání vhodného lektora mnohem jednodušší, je však daleko náročnější sestavit zajímavý a vhodný koncept. Je potřeba vše důkladně promyslet, zohlednit nejen charakter a směřování centra ale také zájmy našich studentů a pouze dobrý nápad a spousta nadšení už nestačí. Naštěstí všechno nakonec dobře dopadlo a obohacen o novou zkušenost se vrhám do příprav na další workshop. Už 9. dubna si tak studenti budou moci vyzkoušet couching pod vedením Pavla Wimmera z IBM.
Na závěr se tedy opět obracím na vás, naše příznivce. Co byste si rádi vyzkoušeli? Co vás zajímá a baví? Ať už jde o workshop či váš vlastní projekt, neváhejte nás zkontaktovat e-mailem, pod článkem, na Facebooku nebo osobně. Rádi vás vyslechneme a pokud to bude byť jen trochu v našich silách, vyjdeme vám vstříc.
Ještě jednou děkujeme všem zúčastněným a panu Dočkalovi za vstřícnou výpomoc s organizací a vedením workshopu. Jsme rádi, že jste se zapojili do naší komunity a těšíme se na vás při jednom z našich dalších setkání.