Murphyho zákon: „Zkušenost je věc, kterou získáš až potom, cos ji potřeboval. Každý úkol, který by se měl splnit, se měl splnit už včera.“
Blíží se závěr miniseriálu, ale ještě předtím, než se k němu postupnými kroky prokoušeme, přichází na řadu předposlední díl, jehož hlavním účelem je vysvětlení pojmu Ganttův graf. V předchozích dílech popisované aplikace síťových grafů se v dnešní době tolik nevyužívají, neboť metody, které je nahradily, dokážou plno věcí zautomatizovat a navíc informovat o dalších relevantních údajích. Na druhou stranu by bylo mylné se domnívat, že se nepoužívají vůbec, neboť v mnoha případech jsou nezaměnitelnými pomocníky.
Ganttův diagram byl vytvořen už v roce 1896 Karolem Adamieckim, který ovšem svůj výtvor publikoval až po Henrym L. Ganttovy. Diagram znázorňuje časový průběh několika činností, které mohou probíhat paralelně. Nicméně nevýhodou diagramu je skutečnost, že nevyjadřuje vztahy mezi činnostmi. Klasicky se udávají čtyři základní typy logických závislostí činností projektu (viz obrázek 1). V případě typu Finish to Start začíná činnost následující nejdříve se skončením činnosti předcházející – obdobně v ostatních případech.
Jestliže přidáme ke Ganttovu diagramu šipky propojující návazné činnosti, dostáváme se ke Ganttovu grafu. Na první pohled se nejedná o nic složitého k pochopení. Zjednodušeně vyspecifikujeme vše potřebné ohledně trojimperativu projektu, naplánujeme si, ze kterých činností se projekt bude skládat a jakým způsobem budou činnosti vzájemně navazovat, odhadneme dobu trvání činností a můžeme začít připravovat nultou/první verzi časového harmonogramu pomocí Ganttova grafu – ukázka (viz obrázek 2).
Předchozí odstavec vyznívá ve své podstatě pozitivně, avšak ani v případě Ganttova grafu se neobejdeme bez stinných zákoutí. Při tvorbě neznázorňujeme provázanost s relevantními zdroji, finančním rozpočtem, systémem rizik, změnovým řízením nebo dalšími důležitými součástmi každého projektu. Ganttův graf je nutné chápat pouze jako jeden prvek z množiny potřebných nástrojů. Avšak pokud je plně využit skutečný potenciál Ganttova grafu, jedná se o nejdůležitější prostředek časového plánování při projektovém řízení.
Best practice: „Ganttovy diagramy nemusíme v současné době konstruovat na papír jako starší generace v časech minulých. Existuje celá řada sofistikovaných programů, které produkci těchto digramů z velké části automatizují a jejich správu zpříjemňují. Jednotlivé programy se liší komfortností ovládání, množstvím nabízených funkcí a v neposlední řadě pořizovací cenou. Výhodou mnohých je např. možnost automatického výpočtu časových rezerv činností z připraveného diagramu.“
Lukáš Cimpl