Účast na EMTECHu aneb jak vytvořit zajímavou prezentaci.

S odstupem času (tedy s nadhledem) a především po přečtení posledního čísla „Pražské techniky“ a návštěvě pražského TEDx by se rád vrátil k akci nazvané EMTECH 2010. Jednalo se o konferenci, která proběhla ve dnech 13. – 17. září v prostorách ČVUT FEL a Národní technické knihovně v Dejvicích. Konference měla několik podsekcí a jedním z cílů byla mimo jiné popularizace studia technických oborů. Akce to byla zajímavá, ale z mého pohledu bohužel (zřejmě) málo nebo (možná) nevhodně propagovanou a tím pádem ne úplně využitou. Svědčí o tom především počty účastníků, které nebyly zrovna velké. Především mě překvapil malý zájem odborné veřejnosti a vyučujících. Osobně jsem se zúčastnil sekce věnované prezentaci výuky techniky pro střední školy (jádro tohoto příspěvku) a diskuse o spolupráci vysokých škol s praxí. Diskusi o spolupráci bych jednoduše charakterizoval jako sadu přednášek došlých účastníků a diskutujícího Náplavu:-( Tj. mimo mě se do diskuse nezapojil téměř nikdo, což pochopil i moderátor akce a vtipně po každé prezentaci oslovil nejprve mě a když se někdo přihlásil, tak i toho hlásícího se. Podle mého názoru je to škoda a já osobně od této akce očekával víc. Proto o ní ani nechci psát. Na druhou stranu zbylo alespoň více prostoru pro mě:-)

Podívejme se tedy na první část, která byla zaměřena na popularizaci studia technických oborů mezi středoškoláky. Společně s Honzou Loudou a Pavlem Wimmerem z IBM jsme se rozhodli, že na ní budeme prezentovat studentské stáže jako možnost jak efektivně získat již během studia zajímavou praxi a také si něco užít:-) Příspěvek jsme nazvali honosně: „Špičková světová firma IBM = jasná perspektiva uplatnění“. A pod čarou pak: „nejlépe ve spojení se studiem na ČVUT FEL“. Pozn. bohužel jsme neměli lepší fotoaparát než ten v mobilu a tak přiložené fotografie nejsou moc kvalitní.

Přípravy byly velké a komplikované. Začalo to tím, že naše vystoupení pořadatelé postupně přesunuli z úterý až na čtvrtek. I to trochu svědčí o organizaci celé akce:-( Ale budiž. Strategická porada proběhla cca. měsíc před akcí, kdy jsme diskutovali obsah a především formu. Naším hlavním cílem bylo především odlišení se od ostatních příspěvků tak, aby si nás studenti pamatovali a odnesli dojem, že studovat u nás a současně dělat stáž u IBM je „super“. Diskuse byla vášnivá a nápadů padlo hodně. Kreativně se do ní zapojil stážista Honza Indráček, který mezi nás vnesl svůj „netechnický“ pohled a pomohl prezentaci udělat „zajímavou“. Výsledkem tohoto velmi kreativního „brainstormingu“ bylo rozdělení prezentace o délce cca. 15 minut do tří částí. První část krátce představovala naše Centrum znalostního managementu a vše, co dělá pro studenty. Druhá část v krátkosti prezentovala „méně zprofanované“, a pro středoškoláky určitě zajímavé informace o společnosti IBM. Obě tyto části byly zaměřeny na navození atmosféry, uvedení do kontextu a proto nebyly dlouhé. Hlavní a klíčovou pak byla třetí část, kterou představovalo živé vystoupení vybraných strážistů a „nestandardní“ prezentace jejich příběhu, spojeného se společností IBM. Proč? Protože koho jiného, než své „rádoby“ vrstevníky by středoškoláci mohli poslouchat a v jakém, než nevážném a gradovaném tempu by je to mohlo zaujmout. Jinak by to byla, alespoň podle mých zkušeností, jen další obyčejná „suchá“ přednáška, kterých studenti předtím určitě slyšeli hodně.

Po navržení obsahu zbývalo doladit personální obsazení. „Vážná“ část byla jasná. Úvod padnul na mě a část o IBM na Honzu Loudu. Zásadní otázkou tedy bylo, jaké vybrat stážisty. Protože jsme prezentaci chtěli maximálně propojit s naší fakultou (našimi studenty), tak volba padla  na, stále ještě našeho studenta, Dominika Fraňka. Ale protože panovaly obavy z toho, aby Dominik „neujel“ někam, kam nechceme a prezentace měla být „živá“ (interaktivní), rozhodli jsme se, že k němu přidáme ještě někoho dalšího. Ten měl představovat protipól Dominika, který bude vyrovnávat jeho temperament a současně s ním hrát „hru“ o příběhu v IBM. Jako nejvhodnější se nakonec jevila, i když není naší studentkou, stážistka Katka Farská, která vnesla do prezentace navíc také ženskou „jemnost“. Ta se ve spojení s technikou, naší fakultou i společností IBM moc nepředpokládá. Byl to vlastně další benefit naší prezentace, o kterém jsme na začátku vůběc neuvažovali. A on je to přitom, především ve spojení se stážemi, velmi zajímavý benefit. Technika a technologické firmy nejsou jen mužskou záležitostí. A stáže nejsou jen o práci, ale také o „společenských“ mimopracovních aktivitách. Takže co si budeme, alespoň my chlapi, povídat, s holkama je to přece jen zajímavější. I toto tedy může být důvodem pro zapojení do stáže:-)

Po rozdělení prezentace a stanovení prezentujících jsme se rozešli pracovat na svých částech. A vlastně jsme se až do dne prezentace již nesešli. Protože si stážisté prezentaci připravovali sami, v den „D“ jsme všichni netrpělivě očekávali, s čím přijdou. Pavel s Honzou mě uklidňovali, že nemusím mít strach, ale znáte to. Jako správný „pozitivně naladěný pesimista“ jsem určité pochyby měl. Ty ze mě spadly po zkušební prezentaci. Potvrdilo se, že jsme prezentující vybrali správně. Úroveň i kvalita byly vysoce nad moje očekávání. Na prezentaci jsme tak vyrazili v klidu a plni očekávání, jakou reakci mezi přítomnými středoškoláky vzbudíme. S úderem půl jedenácté jsme spustili. V sále bylo asi 60 středoškoláků, několik našich známých a stážistů, kteří se ze zvědavosti přišli také podívat. Vážná část proběhla celkem v klidu a dle předpokladů. Já jsem formou krátké „zenové“ prezentace řekl něco o nás a našem přístupu ke studentům. Honza řekl něco o chytrých technologiích. Z tváří některých posluchačů se v tu chvíli dalo vyčíst něco ve smyslu „no jo, zase nějaká prezentace“, klasické „kdy už to skončí a půjdeme domů“ a také „pořád lepší než sedět ve škole“. Pak ale nastalo velké očekávání, protože jsem všechny zaskočil slovy, že bude následovat něco, co nelze jednoduše slovy popsat. To zarazilo jak posluchače, tak i prezentující stážisty:-) V každém případě to ale přitáhlo pozornost a vzbudilo očkávání. Následná realita pak předčila veškerá očekávání. Dominik s Katkou se s vervou pustili do své prezentace, kdy formou „upřímné“ výpovědi, doplněné jednoduchými obrázky, spustili neuvěřitelnou a nezastavitelnou „šou“. Místy až kulometnou palbu, která ale byla dokonale promyšlená a řízená, včetně dodržení časového harmonogramu. Při průběžném sledování publika jsem stačil zaregistrovat jak nevěřícné pohledy postupně přecházejí v úžas a možná i nadšení, že se konečně prezentuje něco zajímavého a především jiného. Vše zakončil vášnivý potlesk posluchačů. Spokojenost potvrdila i krátká diskuse po skončení prezentace. Některé dotazy, například na věk stážistů, potvrdili fakt, že posluchači zřejmě nevěřili tomu, že se nejedná o zkušené profesionály, ale studenty jako jsou oni:-) Jenom je škoda, že se nedělal videozáznam. Ten by byl určitě zajímavý a motivační i pro ty, kteří se konference nezúčastnili.

Co říci závěrem? Z mého pohledu se celá akce (myšleno naše vystoupení) povedlo a dobrá příprava se osvědčila. Jak mně potvrdil jeden z pořadatelů, naše vystoupení bylo ten den a možná i behem celé konference jedno z nejlepších. Osobně to vidím tak, že bylo minimálně jiné a troufám si říct, že si jej, na rozdíl od ostatních, budou pamatovat téměř všichni. U mě tedy panuje i teď, s odstupem času, spokojenost s tím, že se nám něco dobrého povedlo. Navíc po zážitku z TEDx, který je celý o prezentování a budu se mu věnovat v samostatném příspěvku, jsem se utvrdil v tom, že prezentace není jen o faktech, ale také o emocích. Co bych na celé akci vyzdvihnul je přístup a vystoupení stážistů Dominika s Katkou. Perfektní příprava, ideální pojetí náplně, pochopení potřeb publika a vlastní sebevědomé provedení prezentace. Až se mně, stejně jako posluchačům, nechtělo věřit, že to nejsou profesionální prezentátoři. Nevím, jestli je to tím, že to mají v sobě, ale určitě se na nich projevilo to, že si prošli stáží a maximálně využili možností, které jsou v rámci těchto stáží nabízeny. Proto také oceňuji Pavla a Honzu za to, jak stáže vedou a co všechno stážisty učí (například použitá obrázková prezentace). Na sebejistém a profesionálním vystupování stážistů to bylo vidět.

Všem zúčastněným tímto děkuji a doufám, že v podobných akcích budeme pokračovat. Rozjeté to máme dobře a jak bylo vidět z počtu účastníků akce „Studovat nebo pracovat“, tak studentů se zájmem o něco nového a přínosného je dost. Navíc nás v předmětu „Informační systémy“ jako třešnička na dortu na poslední přednášce čeká workshop na téma „Jak prezentovat vrcholovému managementu“, který jsme připravovali podobně pečlivě a osobně se na něj velmi těším. Doufá, že jím budou nadšeni i naši studenti.