Pokud jste někdy v posledních letech studovali na FELu, určitě jste řešili problémy s umístěním studijních materiálů. Každý předmět je měl umístěné jinde, v jiné podobě, často i v různé kvalitě a rozsahu a na webových stránkách s úplně jiným uživatelským rozhraním. Student každý semestr pracoval až se třemi různými systémy, které plní naprosto totožný účel, nemluvě o zadání domácích úkoů a způsobu jejich odevzdání. V Centru znalostního managementu jsme záhy pochopili, že většinu těchto problémů lze řešit centralizací a standardizací informačních technologií, a tak jsme dlouho neváhali a pustili se do řešení.
Na začátku projektu jsme nejprve hledali odpovědi na naše otázky – kolik různých systémů se na fakultě používá? V čem se liší? Jaká je k tomu motivace vyučujících? Co vyučující od takového systému vyžadují a jaké jsou možnosti? Co obnáší komunikace studentů a vyučujících a v čem vlastně spočívá problematika e-learningu?
To, k čemu jsme došli, nás příliš nepřekvapilo – přes 60 různých URL, na které mohou být studenti v předmětech odkazováni, roztříštěné kompetence po celé fakultě, mnohdy nestabilní řešení bez zálohování, chaotické a nepřehledné rozhraní, každý s jinými (mnohdy téměř žádnými) funkcemi a dokonce i systémy, kterým končí podpora. Bylo zkrátka nutné centralizovat, otázka byla kam.
Obrázek 1. Statistiky počtu kurzů na fakultě
Nabízela se jedna ze tří možností: Moodle, který se na fakultě používal hned na třech různých instancích a jako takový je lokálně nejrozšířenější, CourseWare která je široce využívaná zejména na katedrách z Karlova Náměstí a nebo něco úplně nového. Zvažovali jsme existující řešení i na jiných univerzitách, inspirovali se okolo a po debatách s vedením fakulty jsme se nakonec rozhodli jako centrální standard nastavit Moodle. Důvodem byla zejména jeho rozšířenost, obecné povědomí o jeho používání na fakultě, vysoká modularita a snadná rozšiřitelnost, open-source licence a v dnešní době již také velmi pokročilá funkcionalita, která převážila i jeho nevýhody nepřehledného uživatelského rozhraní a komplikované administrace.
Vedle Moodlu se fakulta rozhodla udržovat také existující CourseWare a to zejména pro výraznou odlišnost požadavků cílové skupiny. Vzhledem k oboru kateder na Karlově Náměstí se systémem často pracují pokročilí IT uživatelé, kteří více než na intuitivnost řešení kladou důraz na efektivitu, rychlost a širokou konfigurovatelnost – tedy přesně tím, v čem má právě Moodle největší nedostatky. Nakonec tak fungují oba současně vedle sebe, vždy pro toho, komu lépe vyhovují, byť se svým účelem a funkcemi překrývají.
Obrázek 2. využití výukových systémů na FEL v lednu 2016
Výběr řešení byl ale jen začátek. Museli jsme systém integrovat s KOSem a databází uživatelů, automatizovat import studentů, vytvořit grafickou šablonu, nastavit celkovou konfiguraci a procesy správy a údržby a také vyvinout řadu vlastních funkcí, které standardní Moodle nenabízel a pro provoz na fakultě byly takřka nezbytné.
Nešlo přitom jen o programování a vývoj – kolem fungování Moodlu panovalo celé množství protichůdných požadavků – mají se informace prezentovat po týdnech nebo po tématech? Povolíme zveřejnění obsahu kurzů bez přihlášení nebo zápisu do kurzu? Kdo bude správce kurzu a kdo zodpovídá za jeho obsah? Podobné otázky bylo potřeba prodiskutovat, vyjasnit a zafixovat s vedením.
Po několika měsících práce jsme ale byli nakonec připravení do systému přenášet první data a Moodle začínal postupně plnit svou roli centrálního řešení. Zahájili jsme rozsáhlá školení zaměstnanců a migraci dat z ostatních katederních webů. Naším cílem bylo usnadnit vyučujícím práci a zajistit, že přenesení dat bude v souladu s námi navrženými šablonami, aby byla orientace v různých kurzech snadnější a přehlednější. Často jsme tedy museli data přeorganizovat, rozdělit a lépe strukturovat. Po dvou fázích migrace jsme nakonec za necelých 400 hodin práce přenesli více než 200 kurzů a postavili tak Moodle na úroveň nejpoužívanějšího systému svého druhu na FEL.
Obrázek 3. Hlavní obrazovka Moodlu
V tuto chvíli již považujeme Moodle za stabilní a dlouhodobě udržitelný, ale zdaleka nejsme u konce. Nápady na vylepšení a požadavky na nové funkce nám jen tak nedojdou a Moodle chceme i nadále rozvíjet. Musíme také zdokumentovat více než rok vývoje, přispět s našimi změnami zpět do open-source komunity a integrovat řadu zajímavých a užitečných pluginů. V průběhu letních prázdnin také zahájíme třetí fázi hromadné migrace kurzů a pokusíme se číslo fakultních systémů pro správu výuky zase o významný kus snížit.
Když se dnes ohlížíme zpět, odvedli jsme velký kus práce. I když má Moodle své mouchy, většina z nich není nijak závažná a oproti původnímu stavu jsme se významně posunuli na standard srovnatelný se zahraničními univerzitami. Projekt Moodlu tedy s radostí řadíme mezi ty úspěšné a sami jsme zvědaví na to, jak velké uplatnění na fakultě nakonec bude mít.
Pokud byste nám rádi sdělili svou zpětnou vazbu na fungování Moodlu, budeme rádi, když se na nás obrátite na moodle@fel.cvut.cz.