Jak na psaní závěrečných prací?

Termín odevzdávání bakalářských a diplomových prací (dále již budu používat jen termín závěrečné práce) se nezadržitelně blíží a mnoho studentů zajisté aktuálně pracuje na jejich tvorbě. To samé platí i pro studenty, kterým v tomto semestru vedu závěrečnou práci. Jelikož mám s jejich vedením letité zkušenosti (a také stále méně času na konzultace 🙁 ), rozhodl jsem se sepsat tento článek, jehož smyslem je poskytnout určitý návod, jak si s tvorbou závěrečné práce poradit.

Tipy z praxe

Od roku 2011 se díky doktorskému studiu podílím na vedení a oponování závěrečných prací a za tu doby jsem jich (hrubým odhadem) vedl více než 15 a oponoval více než 100. Také jsem se jako porotce účastnil soutěže „diplomová práce roku 2013“ a „diplomová práce roku 2014“, kde jsem s panem Náplavou hodnotil závěrečné práce v kategorii „Podnikové informační systémy, ostatní IT práce“. Za tu dobu jsem měl možnost se setkat s mnoha přístupy a postupně jsem sestavil následující doporučení ke struktuře závěrečné práce:

1. Úvod (1 – 2 stránky) – po přečtení úvodu by měl mít každý čtenář naprosto jasnou představu o předložené závěrečné práci. Tj. jaká oblast lidské činnosti bude v závěrečné práci popisována, jaký je její cíl a také jaká bude její struktura (včetně doplňujícího stručného popisu). Z toho důvodu by se úvod měl skládat z následujících podkapitol:

   1. Předmluva – ve stručnosti a zejména obecnosti (1 až 2 odstavce) představuje čtenářovi oblast problematiky závěrečné práce. Čtenář je tak uveden do kontextu a ví, jaké oblasti se bude závěrečná práce věnovat.

   2. Motivace a cíl práce – stručná motivace říká proč je potřeba se zabývat danou oblastí problematiky a stručný popis cíle říká, k čemu bude závěrečná práce směřovat.

   3. Struktura práce – popisuje z kolika kapitol se závěrečná práce skládá. Ke každé kapitole by měl být uveden ve stručnosti její obsah (1 až 2 věty ke každé kapitole).

2. Teoretická část (15 – 20 stránek) – popisuje příslušnou teorii, která je nezbytná pro seznámení se s aktuálním stavem existujících teoretických znalostí v oblasti zmíněné problematiky a v souvislosti se zmíněným cílem. Smyslem teoretické části je, aby student nastudoval a následně čtenáři vysvětlil vše, co již v oblasti problematiky bylo vymyšleno a co je nutné znát před započetím čtení/práce na praktické části závěrečné práce. Obecně řečeno, čtenář (a hlavně student) by měl mít jistotu, že závěrečná práce znovu neobjevuje kolo.

3. Upřesňující popis řešeného problému a cílů (3 – 5 stránek) – stručně a obecně zmíněná oblast problematiky z předmluvy musí být v této sekci konkrétněji popsána. Například v práci o tvorbě SW bude v předmluvě zmíněna „problematika uživatelského testování“ a v upřesňujícím popisu již „popis konkrétního SW“, který je předmětem uživatelského testování. Následně by měl být obdobným způsobem upřesněn (v úvodu zmíněný) cíl závěrečné práce. Bude-li v předmluvě bude uveden obecný cíl „realizovat uživatelské testování procesního portálu“, ve třetí sekci bude již uveden seznam konkrétních pod-cílů:

   1. Seznámit se s procesním portálem;

   2. Analyzovat nedostatky procesního portálu;

   3. Sestavit automatizované testy procesního portálu;

   4. Připravit a realizovat uživatelské testování procesního portálu na vzorku studentů z ČVUT.

   Po přečtení této kapitoly musí být čtenáři (a studentovi) jasné, co bude předmětem následující praktické části a díky rozpadu cíle na pod-cíle bude mít také k dispozici pomyslné vodítko, které ho bude provázet následující praktickou částí.

4. Praktická část (15 – 30 stránek) – vychází z teoretické části a detailněji upřesněných cílů ze třetí sekce. Čtenář by se zde měl dozvědět postup, jakým student postupoval a s čím vším se musel student vypořádat, aby naplnil všechny stanovené pod-cíle.

5. Vyhodnocení praktické části (3 – 5 stránek) – v této sekci musí dojít k detailnímu popisu všech výstupů praktické části. Jedná se o jakési manažerské shrnutí výstupů, doporučení a případně i ekonomického vyčíslení (pokud je to předmětem závěrečné práce) všech závěrů a doporučení.

6. Závěr (1 – 2 stránky) – zde by mělo dojít ke stručné rekapitulaci realizovaných činností v průběhu tvorby závěrečné práce, dosažených výsledků a závěrečným doporučením. Současně by mělo dojít k popisu možného budoucího pokračování v tématu závěrečné práce. Případně je zde možné zmínit i přínos závěrečné práce pro studenta, který ji sepsal.

Jak jsem již řekl na začátku mého příspěvku, jedná se spíše o doporučení, které vychází z dlouholetých zkušeností z pohledu vedoucího a oponenta závěrečných prací. Nechápejte jej tedy jako přesný popis, který je nutné striktně dodržovat.

Co na to říkáte? Máte už závěrečné práce úspěšně za sebou? Podělte se o svoje tipy! Budu rád za jakékoliv připomínky a případné návrhy na vylepšení.

Radek Hronza