Dne 9. 12. 2015 se v našem Centru znalostního managementu konal již druhý workshop organizovaný ve spolupráci s Komerční bankou, který navazoval na svého předchůdce o týmovém hledání řešení, jeho odprezentování a obhájení. Tentokrát nás navštívili Lukáš Mašek a Kateřina Hanousková, odborníci na lidské zdroje a marketing. Workshop nabídl účastníkům odpověď na otázku, jakým způsobem může ve společnosti probíhat výběr a hodnocení kandidátů na novou pozici. V rámci úkolů a her se studenti setkali i s řešením krizové situace pod tlakem. Jak to celé vlastně probíhalo?
Průběh workshopu
Po úvodním přivítání a vzájemném představení se účastníci měli rozdělit do dvojic, v nichž měli plnit úvodní úkol. To byl ovšem od lektorů úskok, protože vzápětí si studenty rozdělili sami a vysvětlili, že tak to na skutečném assessment centru zpravidla probíhá a hodnotitelé si skupinky tvoří dle svého uvážení a sledovaných jevů.
První hrou byl jednominutový argumentační souboj „1 proti 1“, kdy měl každý přesvědčit svého protihráče, že hokej je lepší než fotbal, Facebook lepší než Twitter… Sledovanými kvalitami byly řeč těla, množství a kvalita argumentů a celkový dojem z vystoupení. Právě zde se ukázalo, proč měli být hráči pokud možno vzájemně cizí, neboť pak nebylo takové riziko, že se v několika vteřinách domluví, že fotbal i hokej jsou na nic a je vlastně lepší jít do restauračního zařízení.
Následovala skupinová hra, kde šlo o to, jak se skupinka domluví a jmenuje tři své členy, kteří budou moci jako jediní v malé loďce opustit pustý ostrov s hořící bankou, založit na jiném ostrově novou banku a prosperovat. Bylo zajímavé sledovat, kdo diskuzi moderuje, kdo hlídá čas před zničením ostrova, kdo přichází s alternativami anebo kdo sám připustí, že jeho pozice není tak důležitá, aby byl zachráněn.
Aby nebyly všechny hry skupinové, třetí hra byla ryze individuální. V rámci hry byly zadány činnosti, které je třeba vyřídit, a hodinový denní rozpis. Nejvíce zabodovali ti, kteří správně rozpoznali, že některé činnosti mohou delegovat, ať už s určitými následky na manželku, anebo bez následků na kolegy.
Poslední hra již nabízela i pár horkých chvilek. Skupinově bylo potřeba vyřešit ožehavou situaci, která zaváněla různě těžkými následky od vyhození z práce přes trestní stíhání až po bojový stav během čelení rozzuřenému davu. Navíc probíhala v několika kolech, kdy bylo pokaždé nalezené řešení lektory smeteno a byl dán nový, avšak kratší časový limit k nalezení lepšího řešení. Nakonec se ke všemu ukázalo, že správné řešení stavu neexistuje. Taková situace je vždy unikátní a obstojí v ní ti, kdo neztrácejí chladnou hlavu a aktivitu.
Nakonec proběhlo rozloučení a zhodnocení workshopu. Dozvěděli jsme se velké množství praktických informací o průběhu assessment centra, včetně toho, že úplně nejdůležitější je být vždy sám sebou a nestylizovat se do role, o které si myslím, že v ní nejlépe zapůsobím. Ti, kdo předtím metodu assessment centrum neznali, byli obohaceni o ještě více podnětů. Některé triky jsou podle mne dokonce použitelné i v běžném životě, například delegování úkolů. Poděkování patří zástupcům KB, organizátorovi P. Náplavovi a všem zúčastněným.
O krátké vyjádření názoru jsem požádal také dva účastníky:
Dominik Mazura
„Během workshopu v duchu assessment centra jsme měli možnost si vyzkoušet, jak takový druh přijímacího řízení vypadá. Zahráli jsme si několik týmových her, při kterých se postupně na každém z nás projevovaly různé osobnostní typy. Někdo dokázal dát hře řád, jiný byl zase méně průbojný, ale přicházel s dobrými nápady. Workshop považuji za přínosný, procvičil jsem si soft skills a už vím, co od takového assessment centra očekávat. Věřím, že AC dokáže vybrat nejvhodnějšího kandidáta na určitou pozici.“
Aleš Górecki
„Jak se poprat s nervozitou a na co být připraven v assessment centru, o tom byl tento workshop. Díky CZM i KB za organizaci.“
