Předvánoční období je obdobím hektickým a bilančním. Člověk přemýšlí nad tím, co všechno nestihl, jaké problémy ho čekají v novém roce a v návalu jakési „vnitřní deprese“ často i zvažuje zda to, co dělá má smysl, protože to nikdo neocení. Když udělá něco navíc, tak je za to kritizovaný, když udělá něčeho méně, tak je také za „blbce“ a tak bych mohl pokračovat. Určitě to známe všichni. Nicméně, ze své zkušenosti vím, že vše, co je na první pohled špatné, zase tak špatné není a jen je nutné vytrvat. Protože když se vydrží dostatečně dlouho, tak se člověk ocenění všeho, co dělá pro jiné dočká. A tím nemyslím finanční stránku. Mám na mysli ocenění od někoho, kdo vám i jen pouhým slovem nebo poděkováním natolik zvedne náladu, že máte sílu „vtrhnout“ do další práce plni nové a nečekané energie.
Proč o tom píšu? Protože mně dnes jeden takový email přišel a nedá mně se o něj nerozdělit. Ne z důvodů sebestřednosti, ale spíše jako útěch všem, kteří se zatím bezúspěšně o něco snaží nebo pochybují o smyslu své práce. Pro jednoduchost email přikládám tak, jak došel, tj. i včetně případných gramatických chyb:
———————————————————————————-
Dobrý den pane Náplavo,
omlouvám se, že jsem si stále nedokázal najít čas a napsat článek o tom, co mi dalo studium Vašeho předmětu, resp. „život“ v CZMku
Chtěl bych Vám alespoň touto cestou znovu poděkovat za to, co jste pro mě, resp. můj život udělal. Do dnešního dne se řídím Paretovým pravidlem a nikdy nezapomenu na fígl s 9 body v čtverci a 4 úsečkami, které je měli spojit.
Nejlépe bych to demonstroval na tom, co začalo loni.
Tehdy mě napadlo, že bych spojil vánoční turnaj mého florbalového týmu s něčím hezkým. Chtěl jsem podpořit florbalové vozíčkáře, kteří nemohou hrát florbal tak jako my.
Trenéři i spoluhráči mě od toho odrazovali. Stavěli mi hranice, které jste mě však naučil překonat 🙂
Říkali, že to je blbost. Prý se na turnaji nikdy nevyberou peníze, protože si tam lidé nevezmou peněženku, neb si tam jdou jen zahrát a „napít se“. Vozíčkáři si dokonce původně mysleli, že jsem podvodník 🙂
Dupnul jsem si a udělal sbírku po svém. Vybralo se krásných 37 209,-.
Před pár hodinami jsem se vrátil z finančního úřadu, kde jsme rozpečetili letošní sbírkovou kasičku. Výtěžek byl neskutečných 70 347 Kč.
Mám-li být upřímný tak na této krásné věci máte lví podíl Vy.
Naučil jste mě překonávat překážky, které mi kladou pod nohy druzí a já jsem
Vám za to nesmírně vděčný 🙂
Pokud mi 5,5 roku studia na ČVUTu něco přineslo, tak to byl právě Váš předmět a jsem strašně rád, že jsem se k němu přes úvodní nesnáze v prváku prokousal. Stálo to za tu dřinu!
Doufám tak, že Vám tento e-mail udělá před Vánoci alespoň malou radost,
protože si ji zasloužíte.
Děkuji Vám!
S přáním krásných Vánoc, úspěšného nového roku a plna nadšených studentů,
student xy
PS.
Jen tak mezi námi: Tajemství 9 bodů a 4 úseček jsem v létě předal mému 16-letému kamarádovi,
do kterého vkládám velké naděje a věřím, že v životě jednou dokáže velké věci 🙂
Snad mu to pomůže se k nim prokousat snáz.
Lísteček s obrázkem prý nosí v peněžence 🙂
———————————————————————————-
Neznám nikoho, koho by takový email nepotěšil. Za sebe bych jen rád podotkl, že ačkoliv je dopis směřován na mě, já to cítím jako morální satisfakci za celé naše centrum, které pro mou práci vytváří skvělé podmínky. Věřme, že to vydrží i dál. Jen tak bude možné uspokojovat další a další studenty. Snad to tak vnímají i ostatní, kterým patří můj dík.
Neztrácejte tedy nejen v této hektické době hlavu, hoďte výčitky za hlavu a těšte se na to, co pěkného vás v životě čeká. A nebojte se pochválit jiné za to, co dělají. I kdyby to měla být maličkost, vězte, že to je ten nejlepší motivační faktor.
Pavel Náplava
PS. nejedná se o „fake“, který jsem si napsal z nedostatku sebevědomí sám 🙂