Murphyho zákon: „Když si zkrátíš cestu, určitě zabloudíš! Zkratka často znamená nejdelší možnou cestu.“
Pod pojmem kritická cesta, na který se v tomto díle seriálu zaměřím, si můžeme v závislosti na konkrétní povaze problému představit vícero významů. V našem projektovém pojetí se nejedná o nebezpečný úsek silnice ani náročnou fázi života, nýbrž o cestu projektem, která neuvažuje s časovými rezervami, jež jsem popisoval v předchozím článku. Termín kritická cesta se užívá již od poloviny minulého století při příležitosti projektového řízení u vzájemně provázaných činností (tzn. dílčích částí projektu, které transformují vstupy na výstupy).
Pakliže bychom neměli projekt rozdělený na seřazené a logicky napojené činnosti, nemohli bychom vytvořit korektní časový harmonogram. Pokud máme projekt rozčleněn na činnosti (např. pomocí techniky WBS, jejíž popis přesahuje obsah tohoto miniseriálu), jež na sebe logicky navazují, můžeme provázání těchto činností znázornit pomocí uzlově orientovaného síťového grafu. Existují také jiné možnosti (např. hranově orientovaný síťový graf), ale mnou popisovaná aplikace je ve světě informačních technologií nejrozšířenější.
V průběhu vytváření uzlově orientovaného síťového grafu nesmíme zapomenout na několik základních pravidel:
- Graf má jeden začátek – jedna činnost (uzel) nastavena jako počáteční.
- Graf má jeden konec – jedna činnost (uzel) nastavena jako koncová.
- Mezi dvěma uzly grafu vede maximálně jedna cesta – nemusí žádná.
- Každá činnost grafu je na typu grafu závislým způsobem ohodnocena.
- Šipky mezi jednotlivými uzly jsou orientovány směrem zleva doprava.
- Graf neuvažuje s možnou existencí cyklů – občas nutný textový popis.
Volně podle IPMA je kritická cesta „nejdelší cesta v grafu od počátečního do koncového uzlu, která udává nejkratší možnou dobu realizace projektu“ – blíže se ke zmíněné definici vrátím v dalším díle miniseriálu při vysvětlování jednotlivých typů tzv. síťové analýzy. Kritickou cestu můžeme ovlivnit např. přepracováním plánů projektu, změnou přiřazených zdrojů, úpravou navázání činností a dalšími možnými postupy. Ukázka malého síťového grafu a kritické cesty (viz obrázek 1) znázorňuje v dnešním díle popsané pojmy.
Proč je kritickou cestou právě posloupnost A-C-E-G-H? Podle definice výše hledáme nejdelší cestu grafem od počátečního do koncového uzlu:
- A-B-D-F-H = 2+1+2+4+2 = 11,
- A-B-D-G-H = 2+1+1+1+2 = 8,
- A-C-E-G-H = 2+3+5+1+2 = 13,
nejkratší doba realizace myšleného projektu je tedy 13 časových jednotek.
Best practice: „Vlastní zkušenost mi velí, že kritickou cestu bychom měli chápat jako abstrakci, která nás upozorňuje na posloupnost činností, ve kterých je tzv. zakopaný pes. Čas musí být (stejně jako další projektové veličiny) navázaný na systém rizik a změnového řízení. Pokud si můžeme dovolit časové rezervy (počítáme s nimi již při plánování projektu) a uvažujeme zeširoka nad možnými riziky, které nám projekt může přinést, máme větší pravděpodobnost úspěchu.“
Lukáš Cimpl